Životní poslání

13. března 2015 v 10:13 | Taya |  Témata týdne



Je na čase, napsat další článek ohledně tématu týdne. A jelikož reaguji jen na takové headline, které mě skutečně zaujaly nebo se mnou nějakým způsobem souvisí, může vám už být jasné, že i toto téma bude mít cosi spojené se mnou.

(Předem se omlouvám, že tenhle článek zřejmě nebude dávat žádný smysl, jelikož nemám moc náladu na psaní a to se mi nikdy nevyplácí při tvorbě nových článků :/)

Životní poslání

K čemu jsme vlastně stvořeni a proč jsme tu? Takové otázky si čas od času jistě klade každý, i já. Nesmíte brát život pesimisticky, berte ho jako dar, kdy každý den máte šanci změnit kupu věcí k lepšímu. Když se vás někdo zeptá: "Jak se máš?" Co mu odpovíte? Zjistila jsem, že u většiny je to: "Jde to." nebo "Nic moc.", ale skutečně? Představte si, že to, že se vám nepovedla písemka z matiky, není zas tak ohromný problém, a že někdo na světě se má o mnoho víc špatně, než vy. Potom si vzpomeňte na všechnu tu krásu, co jste za den potkali, kolik hezké přírody jste mohli vidět. Není to kouzelné? A skutečně se máte tak špatně?


Cílem života dle mě je pro něco žít. Pro něco se nadchnout a plně se tomu věnovat. U mě je to třeba kreslení, příběh nebo Ti, co mám ráda, snažím se pomoci, kde můžu. Když nakreslím obrázek a slyším jak mě chválí, to mě moc těší a koho ne? Když vidím, jaký jsme z příběhu dokázali udělat web. Prostě bomba! A když za mnou přijde moje kamarádka, obejme mě pomocí toho medvídka na skype a poví mi: "Děkuji.", pak vím, že mám pro co žít. Každý by měl pro něco žít, protože když nemáme cíl, motivaci ani nic podobného, pro co potom žijeme? Musíme se naučit život žít každým dnem, užívat si ho, ne jen přetrpět.

A jelikož je můj blog hlavně o CiAru, nechám mluvit pro odlehčení některé mé postavy, toho filosofování tu bylo, myslím si, až dost. Tak, Caříku, je to na Tobě. *Předává své slovo zlatému lvovi*

Ten se jen poškrábe za uchem a mile zaculí. Po chvilce si odkašle a mrkne na Tayu: "Pověz nám, co je pro Tebe smyslem života."Lvice se nemusí dlouho rozmýšlet a okamžitě nám ochotně sdělí svou odpověď.

"Pro mě je jedno z největších životních poslání být dobrou mámou, partnerkou, dcerou... zkrátka jsem hodně závislá na své rodině a starám se o to, aby se měli dobře. Protože, když jsou šťastní oni, jsem i já."
"A daří se vám to, císařovno?"
Taya sklopí zrak ke svým packám. "Ne vždy. Jsou věci, které nikdy neovlivním, věci, co mě neskutečně mrzí... ale... já vím, že musím jít přes to všechno dál. Kvůli svým dětem."
Car si jen dlouze zívne, jakoby ho snad konverzace nudila. "Tákže... si nalezla svůj lék na bolest?" Záměrně zmíní někdejší téma týdne.

Lvice po chvilce mlčení lehce kývne hlavou. "Ano, tedy alespoň v to doufám. Poučila jsem se ze spousty věcí a mezi nimi je například to, že nesmím tolik věřit ostatním tvorům a teď... se snažím jen zapomenout na minulost. Život jde dál, mohu odpustit, ale nikdy nezapomenu. Navíc mám své životní poslání. Žij, daruj život, vychovej a přežij.´Jsem císařovnou a s tím souvisí jisté povinnosti." Srovná si pod sebou tlapky.
Car nad tím vším souhlasně kývá hlavou.
"Asi o tom nechceš dál mluvit, tlapkopádně, děkuji Ti za Tvůj názor." Lehce a galantně se princezně ukloní, když na scénu přitlape malá lvíčenka světlé srsti s fialovýma očima. "Mauria!" Pozdraví Cara hezky po CiArsku.

"Ah, mauri, Any." Pousměje se na lvíčenku. "Povíš nám i ty, co je Tvým smyslem života?" Anyiah se chvilku rozmýšlí. "Já myslím, že..." Lev ji napjatě poslouchá. "Můj netopýr!" Vyhrkne se smíchem, jako to dělává vždy. "Co?" Zatřese Car hlavou. "Ty máš netopýra?" Diví se dál, zatímco se lvíčenka válí smíchy po zemi. "Nom... to bude asi vše." Podrbe se nakonec princ Timisoary na hlavě. "Končím své velice zajímavé meowiew nebo dotazník, chcete-li, snad vám to bylo k užitku."

"Počkej..." Otočí se za ním ještě Taya. "Co je TVÝM životním posláním?" To lev nečekal a tak se na odchodu opět posadil. "Jsem velice složitá osobnost, ale mé poslání je prosté: Žij život tak, jakoby tento den měl být Tvůj poslední."
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 sw sw | Web | 13. března 2015 v 11:02 | Reagovat

Tyhle otázky... hodně ošemetné. Hezký příběh. :)

2 Matt (Maljian) Matt (Maljian) | 14. března 2015 v 10:25 | Reagovat

(Aneb měl bych psát čtenářák a podívej, co dělám místo toho xD)

Jinak, článek se ti povedl i přesto, co píšeš na začátku. :D Ten rozhovor Cara a Tayi (a pak teda i Any) mi připadá jak reportáž v televizi, super. xD Ale je fakt, že si člověk kolikrát stěžuje a ani se neuvědomí, co všechno vlastně má a jiní to nemají..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Milý návštěvníku,
děkuji, že jsi zavítal na tento blog o jedné zlatavé lvici a její zemi.
Doufám jen, že jsi tu byl spokojen a tvá přítomnost zde nebyla jen ztrátou drahocenného času.
Těším se na tvou další návštěvu.

Na celém blogu carlev15.blog.cz platí přísný ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ jakékoliv mé tvorby bez uvedení zdroje!