Nikdo nikde

14. září 2015 v 11:41 | Tayarinne |  Moje myšlenky,deník
Mauria,
nevím, co vám chci říci, nevím, kdo z vás to čte, nevím sama, co chci a to je ten problém. Těhlech pár dní mi zasadilo další rány přímo do srdce a já už nemám sílu neustále s někým válčit a prát se o něco... o někoho... Navíc, když je to něco, co mi bylo souzeno.

Ne, nejsem majetnická, jen chci znát pravdu a ne jen mlhavé bílé lži. K čemu je být šťastná za cenu lži? K čemu? Když k tomu všemu ještě šťastni nejste...

Ať už tohle čte kdokoliv, tak já se vzdávám. Odmítám hrát hry a rozpoznávat lži, které se kolem mě točí. Neustále a neustále... Život v blažené nevědomosti mi dával jen málo opravdového štěstí, jakmile vyšla pravda na povrch, rozdrtilo mě to, tak jako drtí pěst člověka malého brouka, který mu překáží.

Možná... že i já překážím.

Nikdo neví o co jde a nikdo to vědět nebude. Ne ten, komu tato slova nepatří. Vím, že dříve nebo později si to dotyčný přečte, možná se zaraduje, rozpláče, nevím. Momentálně nedokážu říci, na čem mi záleží, co chci a co bude, ale jedno vím jistě. CiAr je teď mým štítem, svět bezmezné pravdy, kde každý zná své přátele. Neexistují tu podrazy, lži, podvody a nevěry, cokoliv zlého, co si dovedete představit, to tu není. Utopie? A nebo už jsme si zvykli, že okolní světy a příběhy jsou plné takových špatných věcí?

Maturitní ročník mi začal vskutku suprově, ale není vše podle vás, že? Jedna z posledních věcí, co tu napíšu je, že pokud někdo půjde proti mě, už nebudu jen stát v koutě a nechávat si házet zlá slova na hlavu, teď jsem to já, kdo má navrch a narozdíl od někoho, kážu pravdu a doopravdy ji i říkám.

Nemám čas po sobě tenhle článek číst, nemám ho čas ani vymýšlet. Jsou to jen pouhé pochody mých aktuálních myšlenek. Kus mého starého já je nenávratně pryč, to prázdné místo vyplnila zcela nová Taya. Taková, která reaguje na to, jak je s ní zacházeno. Vím, že mám v packách tak účinou zbraň, že stačí několik vět a nezbyde už nic. A pokud bych byla skutečně taková, jak někdo prohlašuje, už jsem to dávno udělala, protože příležitostí bylo vskutku hodně a já mám až příliš důkazů na to, že je to pravda.

A jak se říká, pokud mám shořet... shoříš se mnou!
Válka skončila? Ne... tohle je teprve začátek a já vím, že ty máš velkou armádu. I já ji mám. A říká se, že dobro nad zlem vždy zvítězí... tak uvidíme...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Bleskobleska Bleskobleska | 17. září 2015 v 15:43 | Reagovat

Pokud chceš válčit, přidávám se já i se svým smyšleným světem. Samotnou tě v tom nenechám.

2 Taya Arkatt-Leonnwis, první svého jména Taya Arkatt-Leonnwis, první svého jména | Web | 22. září 2015 v 12:25 | Reagovat

[1]: Vážím si Tvého komentáře, Blesko.
Smutné je, že v téhle bitvě budu navždy jen a jen já. Dokud válka neskončí...

3 Sarabi Sarabi | 25. září 2015 v 15:22 | Reagovat

válčíš jen sama se sebou .... se svým životem.

4 Taya Arkatt-Leonnwis, první svého jména Taya Arkatt-Leonnwis, první svého jména | Web | 30. září 2015 v 14:18 | Reagovat

[3]: Jenom Plamen ví, s čím já válčím.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama






Milý návštěvníku,
děkuji, že jsi zavítal na tento blog o jedné zlatavé lvici a její zemi.
Doufám jen, že jsi tu byl spokojen a tvá přítomnost zde nebyla jen ztrátou drahocenného času.
Těším se na tvou další návštěvu.

Na celém blogu carlev15.blog.cz platí přísný ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ jakékoliv mé tvorby bez uvedení zdroje!