Červen 2016

Karmínová růže ~ Carmine rose

29. června 2016 v 14:07 | Tayarinne |  Písně

Dnes k vám přicházím s CiArskou básní v angličtině, u které je neznámý autor. Není zrovna nejveselejší, spíše naopak. Rozhodla jsem se k ní udělat ilustraci a poté dílo zveřejnit. To, že je na něm Tayarinne, neznamená, že se mně nebo jí stalo něco zlého. Ale ne všechny dny bývají barevné, že? :)

A proč zrovna název karmínová růže? Růže jsou krásné, hezky se na ně dívá a ženy ji rády dostávají v podobě hezké kytičky. Jenomže ona není jenom pěkná, má i trny. Ostré ostny, které nás zraňují, když se k ní dobýváme.

"I to, co je krásné, nás může zranit. A mnohdy nejvíce. Někteří si tu krásu dokonce jen nalhávají."

Myslím, že to tím chtěl autor básně říci.

!POZOR! obrázek obsahuje krev, pokud vám takové věci nedělají dobře, zvažte, zda chcete malůvku pod perexem určitě vidět.


Manuál pro život podle Tayarinne

25. června 2016 v 1:30 | Tayarinne |  Témata týdne


Mohu napsat mnohé, ale zmíním jen tři, pro mne nejdůležitější, rady do života. Takové jsem se za devatenáct let mňoukání naučila...



1.) Žij a nech žít

Žijme svůj život tak, jakoby každý den měl být náš poslední. Je to staré spojení slov, avšak platí stále. Co můžeme udělat dnes, dnes také udělejme.
Nechme ostatní v naší blízkosti žít tak, jak chtějí oni. Pokud je budeme držet, budou sice ochočení, ale ne sví. Ten, kdo vás má rád, si k vám vždy cestu najde. Ostatní tam nepatří a pokud někdo odejít má, jednou zkrátka odejde... To je fakt, se kterým je občas těžké se smířit, ale oddalováním rozhodnutí si jen ubližujeme. Nebojme se ze svého života nechat odejít lidi, kteří už nemají v našem srdci žádné místo.
Jedině tak budeme moci znovu žít.

2.) Minulost se změnit nedá

Použiji teď větu ze Lvího krále: "Minulost musíš hodit za hlavu. Hakuna matata. Ať se stalo, co se stalo, teď už s tím nic nenaděláš, chápeš?"
Chápu.
Proč se trápit nad včerejšími chybami, když je dnes můžeme napravit? Proč se vracet do minulosti, když žijeme teď? Proč brečet nad vzpomínkami, když tu už nejsou? Probuďme se.

3.) Buďme sami sebou

Nesnažme se ostatní napodobovat a splynout s davem. Každý z nás se narodil jako originál, a tak také žijme. Pokud se někomu naše chování nelíbí, a my jsme se sebou spokojeni a pevně přesvědčeni, že děláme správně, nezná nás a nezaslouží si naši přízeň. Protože, jak se říká, jedině pravý přítel zůstane tehdy, i když o nás ví vše.


Královský kožíšek

21. června 2016 v 18:20 | Tayarinne |  Vzhled blogu

Už dlouho jsem uvažovala o novém designu. Ten starý se sem hodil, avšak chtělo to změnu. Stejně jako moje hříva xD Ale to je jiný příběh.
Tak jsem se jednoho hezkého podvečera odhodlala vytvořit CiArský kožíšek číslo dvě. Více pod perexem c:


Spřátelené blogy 2016

19. června 2016 v 15:05 | Tayarinne |  Spřátelené blogy
Mauria! :3

Protože se mi moc stýská po blogu, rozhodla jsem se ho trochu přivést k životu. K tomu patří i zápis nových spřátelených blogů.
Takže tady je úplně nový zápisový lístek! xD :333


Pokud máte zájem, packu nahoru!
A nebo zkrátka jenom vyplňte tohle:



Vaše přezdívka
Adresa vašeho blogu
Co byste tu chtěli najít


A... myslím, že to bude vše, co potřebuji xD
Děkuji ~

Taya a její delší prázdniny

18. června 2016 v 17:49 | Tayarinne |  Moje myšlenky,deník
Mauria, všichni!

Tenhle článek se bude týkat jedné události, která se poutá k realitě. Budu vám tu teď mňoukat o mojí maturitě. Jsem si vědoma toho, že nezmíním všechny věci, ale za to ty nejzákladnější a nejhezčí... O to se s vámi chci podělit.
Předem upozorňuji, že článek bude zřejmě o něco delší, než bych chtěla, takže pokud toužíte článek přečíst až do konce... Přeji pevné nervy! :D


Tibi poema

16. června 2016 v 18:28 | Tayarinne |  Písně
Z rokliny padlých má křídla mne vyzvedla,
letěla těžce, však já se neohlédla.
Čemu tím pomůžu? Čím budu šťastnější?
Budu mít strach z mužů? Myšlenky mračnější?

A kdy už pochopíš, že mi je dobře,
tam, kde mi roste mé zlatavé moře?
Proč mne chceš stále jen, lákat pryč do pasti?
Když život spokojen vedu já v své vlasti.

Toť je Tvůj život tak mrzký a ubohý?
Pokud ano, tak jsi pěkně bláhový.
Bláhový tvor a nešťastný k tomu.
Proč jinak nevzletíš ke svému stromu?

Já ten svůj našla, nahoře hnízdím.
V korunách zelených, hraju si s listím.
Tam mám své vše, tam je má víra.
Nikdy mne nezlomí Tvá hrubá síla.

Zvědavost nutí Tě stále mne hlídat,
psát mi zlé věci a jména si střídat.
Kéž bys však pochopil, že je to zbytečné.
Mé tělo i duše jsou proti zlu netečné.

Proč Ti to mňoukám? Proč Ti to říkám?
Proč Ti to vtloukám? Ty nepatříš k nám.

A z výše napsaných pravdivých, důvodů,
vím, že sem přijdeš a přečteš si do bodu,
že jsem teď šťastná a měnit to nebudu.
Pokud jsi proti, najdeš jen ostudu.

Nesnaž se změnit cizí rozhodnutí,
ty jsi ten, co mě nikdy nepřinutí.
Abych dál loutkou v Tvých packách byla,
abych se povahou Tvou natrápila.

Ne, už nikdy víc. Už nikdy žádný křik a pláč,
už nikdy k vlastním citům zášť.
Už nikdy slova odpuštění,
kterých si dnes málo tvorů cení.

Až dočteš řádky, pochopíš,
že lásku mou už nezlomíš.
A pokud vezmeš svá zlá slova,
řeknu Ti má zas a znova.






Milý návštěvníku,
děkuji, že jsi zavítal na tento blog o jedné zlatavé lvici a její zemi.
Doufám jen, že jsi tu byl spokojen a tvá přítomnost zde nebyla jen ztrátou drahocenného času.
Těším se na tvou další návštěvu.

Na celém blogu carlev15.blog.cz platí přísný ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ jakékoliv mé tvorby bez uvedení zdroje!