Leden 2017

Špatná zpráva

18. ledna 2017 v 15:10 | Tayarinne |  CiAr

Představuji vám nejnovější krátkou povídku na motivy aktuálního CiArského RP, jenž se píše na skype. :333



Zlatá lvice seděla v klidné CiArské zahradě, jež do posledního stébla trávy ztmavla díky stříbrné kožešině, která zahalila celou oblohu, u břehu klidné řeky Valory. Hlavu jí zdobila princeznovská korunka ze zlata, posetá barevnými drahokamy. Ačkoliv na to měla právo, neodhodlala se nasadit si tu královskou. Ne, ještě nebyla připravena. Alespoň podle jejího názoru.

Kousek dál od ní seděl v sametové trávě šedý lev a pozoroval ji.

"A co budeš dělat teď?" zeptal se.

Tayarinne se nadechla a ohlédla se. "Musím dnes sbírat Lory."

"Do půlnoci času dost," odvětil lev a smotal si ocas k sobě.

"Ano, to je pravda. Ale konečně budu mít možnost zkontrolovat, jak ses mi postaral o království, zatímco jsem spala..." usmála se lvice.

"Sbíral jsem je každý úplněk," řekl vážně, aby mu věřila. "Naučil jsem se o nich všechno, přečetl všechny knihy... Dělal jsem, co jsem mohl."

"Já vím," zawrněla Taya a chtěla říct něco dalšího, ale místo toho se poplašeně zvedla a ztuhla. Vypadala nervózně. "Měli bychom jít..."

"Proč myslíš? Hmmm... nechtěla si sbírat Lory?"

"Ano, času dost, sám si to řekl... Měli bychom se vrátit od hradu," cukla vousy.

"Děje se snad něco?"

Lvice mu na otázku neodpověděla. On ale ucítil zvláštní záchvěv magie. Pro jistotu sáhnul pod plášť, kde měl připravený magický krystal.

"Jen pojď, prosím," řekla naléhavě a měla se k odchodu ze zahrad.

Na obloze se cosi zalesklo modrou září, která prosvítila celé nebe a přeběhla z jednoho konce na druhý.

"To se tady děje normálně?" zeptal se lev, ale nevypadalo to, že by měl strach.

"Ne," řekla mu Thaesia a sledovala oblohu.

"A víš, co to je?" zeptal se znovu a přidal se k ní.

"Možná..." střihla ušima. Pozorovala noční nebe a nespouštěla z něj své hnědé oči

Na obloze se stalo to samé ještě jednou, ale intenzivněji.

Askaru raději vytáhnul svůj magický krystal a díval se na to místo.

Najednou cosi spadlo z oblohy. Chvíli to vypadalo jako hvězda, ale později se objekt začal měnit a nabývat tvaru. Byl to nějaký letící tvor, který se řítil k zemi.

"Co se děje?" podivil se nad tím Askaru, on sám nikdy předtím nic takového neviděl.

Taya mu neodpověděla. Tohle se jí nelíbilo.

Ta věc, zvíře, nebo co to vlastně bylo, dopadlo na zem s rychlostí blesku asi třicet metrů od nich. Zlatá lvice neváhala ani na vteřinu a rozběhla se k tomu místu.

"Počkej! Vždyť nevíš, co to je!" křikl za ní Askaru a rozeběhl se za ní hned, jak schoval krystal zpátky pod svůj plášť.

Zpomalila tedy a počkala, aby ji mohl doběhnout. Lev ji předběhl a vydal se k tomu neznámému jako první.

Když se blížil, připomínalo mu to malého černého draka, který měl opeřená havranní křídla a rudé znaky na ocase. Stejnou barvu měly i jeho oči, které měl doširoka rozevřené. Ležel bez hnutí na zemi a pod sebou cosi shovával.

"Jsi v královských zahradách..." promluvil Askaru. "To je moc důležité místo. Nemůžeš tu být." řekl mu, když se k němu blížil. "Mám magický krystal, nemůžeš mi ublížit..."

Jakmile to dopověděl, drak se pomalu rozplynul. Bylo to, jako když někdo jemně foukne do kupičky prachu a ta se rozletí na všechny strany. Se stejnou rychlostí zmizel i ten záhadný tvor. Zůstala po něm jen malá rulička smotaného pergamenu tmavě modré barvy.

Askaru se podíval na oblohu a vzápětí na Tayu. Ta ho obešla, aby se mohla dostat k ruličce pergamenu. Lev ji vzal do tlapek. "Nějaký druhý Liten?"

(V CiAru nosí poštu draci. Liten byl královský doručovatel, malý šikovný poštovní dráček.)

Tayarinne zavrtěla hlavou. "Liten nenosí primárně špatné zprávy."

"A tohle má být špatná zpráva?" podíval se na svitek, připraven dozvědět se, co ukrývá.

Lvice se dívala na modrý pergamen. "Samozřejmě, havranigoni jiné nenosí."

"Havragonoidi? To je jedno..." otevřel svitek, byl zvědavý, co v něm je.

Uviděl jasné stříbrné písmo velmi nakloněné k právé straně.

"Runy..." konstatoval. Tomuhle nerozuměl. Podal svitek Taye, aby ho přečetla.

Princezna si od něj vzala papír. Hned, jak zjistila, o co jde, se podívala na oblohu a potom na Askara. "Musíme všechny varovat."

"Co tam píšou?" zeptal se ještě jednou.

"Naše magie je silnější," odpověděla mu a zamotala svitek do původní podoby.

"A čí tam nepíšou?" zeptal se jí Askaru. "Půjdu do magické věže a ty se vrátíš do hradu a počkáš s Lili na nějakém bezpečném místě."

"To je jasné. Je to psané elfinkou, takže je to z Modrých hor," podívala se znovu na nebe, které se už zdálo být v pořádku.

"Dobře... ale teď rychle zpátky," připomněl jí a vyrazil, čekal přitom na ni. "Myslíš, že nás chtějí zničit nebo tak něco?"

Taya se rozběhla zpátky do hradu. "Myslím, že je to jen varování," vypadala jistě. "Určitě se mu nelíbí, že nás navštívila královna."

"Taky si myslím... ale to nic nemění na tom, že půjdeš do hradu a počkáš tam s Lili. Vezměte si generála a všechny vojáky, uzavřete hrad. Nikdo nepůjde dovnitř a nikdo ven."

Lvice přikývla. Hlavou ji naplnil nespočet myšlenek. Jak se sem ten svitek mohl dostat, když je CiAr chráněný magickou bariérou, která je udržuje v bezpečí před jinými světy? Prolomil snad elfí král kouzlo, které udržovalo bariéru v chodu? Znamená to tedy, že ji může prolomit znovu? Kdykoliv? Znamená to tedy, že už nejsou v bezpečí? Znamená to, že není CiAr bezpečný?

A pokud není bezpečno v CiAru, kde bude?






Milý návštěvníku,
děkuji, že jsi zavítal na tento blog o jedné zlatavé lvici a její zemi.
Doufám jen, že jsi tu byl spokojen a tvá přítomnost zde nebyla jen ztrátou drahocenného času.
Těším se na tvou další návštěvu.

Na celém blogu carlev15.blog.cz platí přísný ZÁKAZ KOPÍROVÁNÍ jakékoliv mé tvorby bez uvedení zdroje!